Možnosti fyzioterapie u miminek s pes equinovarus congenitus v rámci léčby dle Ponsetiho v době sádrování.
Poznámky ortopeda:
Zavedení léčby dle Ponsetiho znamenalo revoluční obrat v předchozí, mnohdy velmi obtížné léčbě, pes equinovarus. Výborné výsledky jsou dosahovány zhruba v 80% léčených dětí. Zbývající případy jsou léčeny již podstatně náročnějšími operačními procedurami. Předmětem našeho zájmu v tomto projektu je těch šťastných 80 procent, kde po prvotním sádrování dle Ponsetiho, tenotomii Achillovy šlachy a tří-letém dlahování Mitchellovým aparátem je dosaženo tvarově téměř normálního nálezu na nožkách. Vzdor tomuto výbornému tvarovému výsledku nacházíme u většiny dětí hypoplázii lýtkového svalstva (menší obvod lýtka), kratší chodidlo a někdy i bérec. V dosavadním režimu, kdy se u dětí již přejde na aplikaci Mitchellových dlah, je běžná rehabilitace zaměřena spíše na pasivní cvičení s cílem udržet rozsahy pohybů, zvláště dorsiflexe nožky.
Tyto již rutinní procedury nemají ovšem šanci výše uvedená rezidua ovlivnit. Dle mého názoru fyzioterapeutický projekt Mgr. Víchové by mohl tuto určitou mezeru vyplnit a přispět k tomu, aby na postižené končetině hypoplazie svalstva lýtka byla méně nápadná. Systematická fyzioterapie je významná zvláště v období, kdy se přechází na aplikaci Mitchellových dlah. Dítě má za sebou minimálně pět týdnů sádrování a čtyři týdny s pooperačními sádrami. Navíc v prvních třech měsících jsou Mitchellovy dlahy aplikovány de facto non stop. Vzhledem k tomu, že perioda se sádrami je pro dítě i matku, respektive rodinu, velmi náročná, nemyslíme si, že by bylo vhodné s intenzivní fyzioterapií začínat již v období sádrování. Nicméně v této době můžeme využít možnosti polohování s důrazem na správné zvedání a nošení při běžné denní péči. Moderní intenzívní fyzioterapie v této indikaci po skončení sádrování by mohla korigovat výše uvedenou hypoplázii lýtkového svalu a především dohnat pohybovou ztrátu a podpořit zejména kvalitu pohybových vzorů. Prof. MUDr. Jan Poul
Náhled fyzioterapeutky:
Miminka v novorozeneckém období jsou značně nezralá jak anatomicky, tak funkčně. Stejně nezralý je i jejich centrální nervový systém a bude trvat ještě řadu let (cca pět až šest), než se vzájemně vyladí jemná a hrubá motorika dítěte. Jak postupně mozek miminka vyzrává, objevují se v určitých obdobích jeho vývoje jasně definované pohybové vzory, které by měly vykazovat určitou kvalitu a postupný sled. Díky nim si dítě postupně vytvoří ekonomický stereotyp pohybu,správné napřímení páteře, postavení kloubů a končetin. Z tohoto důvodu vnímám u miminek s pes equinovarusjako velmi přínosné podpořit kvalitu pohybových vzorů již od narození v rámci tzv. prevence. V prvních týdnech života jsou miminka zcela odkázaná na péči rodičů. Již zde se zakládají první motorické stereotypy, proto správné polohování, zvedání a nošení v tomto období může miminku, které má na nožičkách sádry, významně prospět nejen po motorické stránce, ale i psychické. Jelikož je v tomto citlivém období dost náročné docházet na fyzioterapii, vytvořili jsme na našem pracovišti Orto Poul instruktážní video s informacemi, jak pečovat o miminko v sádrách během celého dne.
Po období sádrování mohou být dolní končetiny miminka moc nebo málo citlivé. Je tedy velmi smysluplné v tomto období podpořit miminko v kvalitním vnímání nožiček a současně v pohybové funkci, která nyní v mozku vyzrává. Prvotní nápad miminka totiž vždy předchází pohybu, proto mohou miminka z tohoto přístupu profitovat i psychicky. Jedná se o hravé a jemné cviky na podkladě vývojové kineziologie. Dají se tedy lehce zařadit do běžného denního života i přizpůsobit náladě miminka. Tímto komplexním přístupem ovlivníme nejen izolovanou funkci nožiček, ale především začleníme nožky dítěte do koordinace celého těla v rámci pohybových stereotypů. Pokud se dítě v budoucnu rozhodne zatěžovat končetinu více např. při sportu nebo pracovní činnosti, bude jeho pohyb díky této prevenci kvalitnější a může tak předejít následným úrazům nebo nemocem z přetížení pohybového aparátu – což se může velice pozitivně odrazit v jeho kvalitě života. Mgr. Martina Víchová